Osiva a předpěstování
Přestože naše zahrada se ještě neprobudila ze zimního spánku, my se pomalu ale jistě můžeme připravovat na letošní sezónu.
Únor a březen je ideální čas na předpěstování nejen zeleniny, ale i květin.
Naplánujme si společně celou přípravu pro předpěstování, jak a které rostlinky zasadit, pečovat o ně a jak zabránit šoku z přesazení. Abychom se později mohli kochat z vlastní zelené úrody.
Všechny potřebné věci k úspěšnému předpěstování naleznete ZDE.
Jaké rostliny předpěstovat a kdy začít?
Obecně lze říci, že nejdříve se s předpěstováním začíná v únoru či březnu.
Pokud bychom začali s předpěstováním příliš brzo, riskujeme přerostlé sazenice, které se špatně ujímají a jsou náchylnější k plísním a chorobám.
Čerstvé a kvalitní osivo je prvním krokem k bohaté úrodě. A nikdy nevysévejte semena rostlin dříve, než je uvedeno na instrukcích od dodavatele. V takto ranném období začínáme s výsevem teplomilných rostlin například paprik, rajčat, lilků či okurky pro pozdější pěstování ve skleníku.
Výrazně urychlíte vývoj, když semena pár hodin před výsevem namočíme do vlažné vody. Košťáloviny potřebují 12 – 24 hodin, semena rajčat a paprik vyžadují 1 – 2 dny. Nejdéle, až 3 dny, máčejte semena petržele, mrkve a celeru.
Únor je ideální čas pro první výsev semen do rašelinových kelímků nebo minipařenišť, které pomáhají udržet rostliny v optimální vlhkosti a teple díky čemuž je substrát vlhký a zamezí se vysychání.
Zásadní je i dostatek světla na jižně či východně orientovaném okenním parapetu.
Substrát pro výsev by měl obsahovat mnoho živin, vhodným je propařovaný sterilizovaný, díky kterému zajistíte, že se v půdě nebudou vyskytovat plevele a nebezpeční škůdci.
Naopak nedoporučujeme používat zeminu přímo ze zahrady, která může obsahovat zárodky houbových chorob, které jsou příčinou tzv. padání klíčních rostlin.
A ještě malá rada na závěr, nezapomeňte zapíchnout jmenovku k semínkám, díky tomu budete hned vědět, o jakou zeleninu se jedná.
Jak pečovat a kdy je vhodný čas na přesazení?
Aby se rostlinkám dobře dařilo, musíme zajistit optimální vlhkost (okolo 50 %), sledovat správnou teplotu obvykle 15 – 20 °C, zálivku (substrát nesmí být přemokřený, ale ani suchý) a bezpodmínečně zajistit mladým rostlinkám dostatek světla.
Jakmile jsou sazenice silné a začínají růst do výšky, objeví se první lístky je ideální čas je přesadit do jednotlivých květináčů. Vhodné jsou rašelinové, které vám usnadní práci při následném přesazování a nepoškozují kořeny.
Zhruba za 3 týdny po přepichování přihnojíme pozvolna rozpustným hnojivem, například cererit. Ze všech druhů rostlin přihnojíme alespoň rajčata a papriky, okurky a květiny.
Obvyklý čas kdy přesazujeme ven do skleníků či pařenišť je polovina května. Pokud máte rostlinky v rašelinovém květináči, můžete ho dát do nové zeminy společně s rostlinkou. Díky tomu se nepoškodí kořeny.
Květináč nejdříve ponořte do vlažné vody, nařízněte a vsaďte do půdy. Jelikož se jedná o přírodní materiál, tak květináč sám zetlí v půdě bez škodlivých zbytků. Tato metoda je v současné době asi nejlepší pro to, abychom ubránili rostliny před šokem, který může při klasickém přesazování nastat.
Stačí už jen vybrat semínka a můžete se pomalu začít těšit na budoucí úrodu.
